Zobrazují se příspěvky se štítkemVztek. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemVztek. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 14. ledna 2019

Bachovy esence v roce 2018 – jak Vám (i mně) pomáhaly.

Rok 2018 byl první (kalendářním) rokem v mém pracovním životě, kdy jsem nebyla učitel. Potom co jsem v roce 2016/2017 zkusila nastoupit zpátky do školy a na malý úvazek učit, což mne i po letech na rodičovské stále hrozně bavilo, mne nakonec semlelo dojíždění. Tak se rok 2018 stal prvním, kdy jsem byla pouze na volné noze a věnovala se výhradně Bachovým esencím. 

Ty jsem v tomhle roce pro sebe použila hned několikrát. Jedno významné období bylo o prázdninách, kdy jsem se trochu ocitla na křižovatce a přemýšlela, kterým směrem se dál pracovně posunovat. Nakonec jsem za pomocí bachovek a jedné psychologické konzultace dospěla k tomu, že se učitelství úplně nevzdám. Jen to už nebudou moje odborné předměty, milovaný zeměpis a biologie, ale pokusím se stát lektorem I. stupně Bachových esencí. Zda se to podaří, to ukáže budoucnost, každopádně kurz pro lektory bude v červnu v Bachově centru a já tam jedu😊

Celý rok jsem pracovala při osobních i emailových konzultacích s mnoha klienty a jejich zkušenosti jsem s jejich souhlasem vkládala do rubriky Zkušenosti klientů. Klasicky byly nejčastěji zastoupeny ženy s úzkostmi a panickými atakami, ženy, které chtěly vyladit své sebeovládání, pocity ohledně dětí, ženy na životních křižovatkách a  v těžkých situací. Mezi klienty ale patřilo i několik desítek mužů, jejich nejčastějším problémem byly také úzkosti. A samozřejmě nesmím zapomínat na děti, jejich nástupy do školek a škol, opět úzkosti či vyhrocené emoce. Plus pár zvířátek.

čtvrtek 18. června 2015

7 věcí, které trápí ženy a s nimiž pomohou Bachovy esence

Jako terapeutka a koučka přicházím do kontaktu především se ženami. Setkávám se s jejich strachy, bloky a dalšími trápeními, kterým jako žena sama moc dobře rozumím. A protože mojí specializací jsou Bachovy esence, vybrala jsem ze své praxe 7 problémů, které mé klientky nejčastěji řeší a u nichž mám potvrzeno, že Bachovky opravdu zabírají. Nemůžete si je samozřejmě představovat jako nějakou zázračnou jednorázovou pilulkou, která za nás vše vyřeší. Při správném a dlouhodobém užívání ale dají člověku vnitřní sílu postavit se všem slabostem a démonům a vrátit se zpátky do rovnováhy.

1. Neumím říct NE a sebe dávám na poslední místo

Často za mnou přicházejí nebo mi píší klientky, které jsou na konci svých sil. Je to ten typ žen, o kterých se říká, že by se pro druhé rozkrájely. Ochotné, vstřícné, obětavé. Pomáhají rodině, širokému okolí a svoje potřeby neřeší. Ale uvnitř cítí, že to není dobře. Zažívají pocit hořkosti, kdykoli si uvědomí, že pro sebe zase nestihnou nic udělat. Přesto nedokážou tento stav změnit. Pomalu, krok za krokem se blíží k bodu, v němž se zhroutí nebo začnou nesnášet své okolí.
V rámci terapie hledáme důvody, proč tomu tak je. A jako u mnoha dalších věcí je nacházíme často v dětství. Zároveň se klientky snažím přivést k poznání, že pokud se nenaučí říkat NE, pokud si nestanoví jasné hranice a nebudou je dodržovat, jejich situace se těžko zlepší. Bachovy kapky vám to velmi ulehčit. Tuhle zkušenost udělala řada mých klientek. Například klientka Věra po absolvování Bachovy terapie napsala: Získala jsem více odvahy říci ,,ne", celkově jsem se zklidnila.

pondělí 6. října 2014

Pohoda ve školce, pohoda doma.


Paní Dita mi napsala na konci května  s tím, že by chtěla lahvičku esencí pro sebe a pětiletého syna. Syn začal chodit do školky a paní Dita na něj od učitelek slyšela neustále stížnosti týkající se jeho neochoty ke spolupráci, bojkotování různých aktivit ve školce a další věci, co se neposlouchají hezky. I doma s ní musela mít paní Dita svatou trpělivost, protože zkoušel hranice ve všech směrech.
Sama už z toho byla unavená. Její schopnosti být trpělivá byla vždy poměrně malá, ale se synem dostávala extrémně zabrat. Paní Dita se v tomto náročném období popisovala jako prchlivá, náladová, protivná, sekýrující je doma všechny.

Situaci jsme spolu rozebraly a k paní Ditě putovaly dvě lahvičky.


Po měsíci braní kapek mi napsala toto:

pátek 19. září 2014

Poruchy autistického spektra a Bachovy esence

Autismus, Aspergerův syndrom a další poruchy autistického spektra (PAS) patří k nejvážnějším diagnózám, které mohou vstoupit do života dětí, rodičů nebo pedagogů. Kupodivu jsou dodnes málo probádané. Svého času se autismus stal téměř módní záležitostí, když ho zpopularizoval film Rain Man. Ale asi jen málokdo z obdivovatelů hereckého mistrovství Dustina Hoffmana si dokáže představit, jak těžký život mají autističtí lidé a jejich rodiny. Bachova květová terapie samozřejmě nemůže autismus vyléčit, může ale zmírnit některé jeho projevy. A těm, kteří o  postižené pečují, může pomoci situaci lépe zvládat.

První setkání s PAS a zkušenosti s integrací autistických dětí

S termíny autismus a Aspergerův syndrom (AS) jsem se poprvé setkala až v dospělosti, když jsem začala učit na osmiletém gymnáziu a základní škole, mezi jejímiž žáky byly právě i děti s poruchami autistického spektra. Během mého studia se nikdo z našich pedagogů o tématu autismu ani nezmínil, natož aby nás snad někdo  připravil na specifika práce s těmito lidmi. Snad je to dnes již v tomto směru lepší. Tenkrát jsme se ale učili až v praxi a doslova za pochodu, jak takovým dětem pomoci se studiem, jak s nimi co nejlépe pracovat, jak se k nim chovat. Bylo to náročné, ale dnes jsem vděčná za vše, co mi tato zkušenost dala - a opravdu toho nebylo málo. Ostatně celá naše škola má zkušeností na rozdávání, mezi jejími studenty najdete na několik desítek dětí s poruchami autistického spektra a její pedagogové učí jiné školy, jak integrovat žáky s PAS.
Když jsem pak odešla na mateřskou, začala jsem mít najednou pocit, že diagnóza PAS se v mém okolí vyskytuje častěji, než by člověk čekal. Mám kamarádku s autistickým synem a osobně jsem poznala několik matek, u jejichž dětí se projevily autistické rysy či byl přímo diagnostikován autismus nebo AS. Zároveň mě pochopitelně začalo zajímat, jak by lidem, do jejichž životů vstoupila tato diagnóza, mohly pomoci Bachovy esence.

úterý 8. července 2014

Můj dvouleťák mě umoří!

Byla jsem s dětmi na hřišti, kde je provazová pyramida. Čas tam trávila také jedna maminka s klučíkem okolo dvou let, spíš mladším. Jak viděl starší děti lézt po pyramidě nahoru, tak se tam taky vydal. Byl šikovný, tak si ho matka všimla až v momentě, kdy byl poměrně vysoko, ale stále v bezpečné výšce na sundání. Ona ho sundala a kluk logicky dostal záchvat vzteku. Což ale rozzuřilo ji a začala mu jednak nevybíravě nadávat a také ho bít. Bylo mi ho líto:(




Kdo má doma dvouleťáka či tříleťáka, tak ví, že to není moc o poslušnosti, spíš o nahánění, neustálém hlídání, důslednosti a stále opakovat to, co po nich chceme. Samozřejmě je to kousek od kousku. Moje starší byla velmi klidné dítě, o to větší šok zažívám s mladší (20 měsíců), která dělá lumpačiny, kde může a neustále se ohrožuje na zdraví.

pondělí 10. února 2014

Máte vyrovnaný vztah? Nebo týrá On Vás? Nebo Vy jeho?


V jakém vztahu žijete? Jste spokojené? Pokud spokojené nejste, děláte něco proto, abyste byly?
Spousta vztahů je vyrovnaných a spokojených. Sem tam přeběhne mráček po obloze, ale žádné vytrvalé monzunové deště.
Hodně žen ale žije ve vztazích, kde vládne určitá nespokojenost. Ať už na jejich straně nebo na straně manžela. Často mi píší ženy, které ve vztahu bojují s některými svými negativními vlastnostmi. Klientky například říkají: „Žárlím někdy i na to, že se manžel dívá na ženskou v televizi, nedej bože pokud se podívá na ulici“, „Jsem nepříjemná a  útočná, pokud se mnou manžel nesouhlasí“  , „Jsem nervózní a vystresovaná“.
Všechno má své důvody. Některé pramení z minulosti, ze špatných zkušeností. Jindy je takové chování reakcí na neúplně ideální chování manžela.



Změňme sebe

Jenže manžela změnit nemůžeme nebo jen poměrně málo. A tak musíme měnit sebe a ono se pak v té vzájemné dynamice začne většinou něco dít, protože akce-změna na naší straně, zákonitě vyvolává reakci na straně druhé.
Někdy na sebe ta reakce může nechat chvilku čekat, jak píše klientka Romana:“ Na manžela už se tak nezlobím, nevyjíždím, jenom si víc uvědomuju, že by taky potřeboval kapky, protože se vzteká a řeší úplné kraviny.... „
Píší mi ženy, které se chtějí měnit,  chtějí se vrátit k svému pozitivnímu Já.  Dostávají se do období, které popisují třeba takto: „Všechna dobrá nálada vymizela a s manželem jsme  procházeli krizí.“
Společně hledáme ty základní emoce a já vyberu vhodné esence, které klientka odsouhlasí. A co píší ženy po užívání?
Klientka P.: „Po užívání esencí jsem se cítila lépe naladěná a hlavně závist mě přešla.  S manželem také vycházím lépe.“
Klientka Petra: „Tak rychlý nástup účinku jsem nečekala, opravdu to byl rozdíl, s kapkami jsem byla klidnější, jistější. Mimoto jsem se dokázala poprvé pohádat s manželem. Někdo se hádá každý den a rád by to omezil, pro mě je to úspěch, já se neuměla hádat, protože jsem se v hádce vždycky rozbrečela, proto jsem si to v sobě radši dusila, abych nebyla za hysterku. Až do teď.“
Takže pokud máte pocit, že je co zlepšovat na Vaší straně, tak mi napište.

Muži a alternativní medicína

Bohužel je často i co zlepšovat na straně manžela. Málokterý muž je ochotný na sobě pracovat alternativními metodami, když už přizná, že problém je i na jeho straně. Ale můžete ho zkusit přesvědčit, mezi mými klienty bylo už několik desítek mužů.

Nebuďte onuce

Horší je, pokud je za negativním chováním v rodině hlavně muž a Vy jste v podstatě v roli týrané ženy. Jedna moje klientka mi psala:“ Manžel mě v těhotenství podváděl  a  stále podvádí.  Když  ho poslouchám, je doma klid,ale když  začnu prosazovat svůj názor, je zle.“
Takových příběhů už jsem měla několik. A skvělé je, že zatím všechny po dobrání první lahvičky pokračovaly nějak takto: „Teď už vím, že jestli mi nepřestane ubližovat a nezmění  se, tak s ním nezůstanu.  Nesmím se nechat ponižovat a dělat ze sebe člověka,  který nemá žádnou sebedůvěru.“
Ne, opravdu se nemusíte nechat ponižovat a sílu postavit se tomu, Vám mohou pomoci nalézt i Bachovy esence.
Na závěr se vrátím k těm vyrovnaným manželstvím a partnerstvím. Užijte si nadcházející svátek zamilovaných přesně tak, jak chcete a jak je Vám to milé. Pracujte na svých vztazích, protože na neobdělávaném poli roste jen plevel.

pátek 17. ledna 2014

Léčí se (skoro) celá rodina!

V polovině září se na mě obrátila paní Lucie s tím, že hledá pomoc pro sebe a své dvě děti. Popsala se jako žena, která má za sebou dětství plné nočních můr a sebepoškozování. Navíc její otec jí neustále vtloukal do hlavy, že nikdy nic nedokáže. Paní Lucie žije momentálně s mužem, který dlouho upřednostňoval dceru z prvního manželství. S druhým těhotenstvím se situace nezlepšila – paní Lucie propadala depresím. Proto mě požádala o konzultaci.

Přehnaný strach z osamění vyvolává nervozitu

Jakmile její partner změnil zaměstnání a začal být více doma, rodinné vztahy se zlepšily. Změnil se i vztah partnera k dětem, začal se jim více věnovat, přesto se paní Lucie nedokázala negativních pocitů zbavit. Když měl její partner někam odjet, okamžitě byla nervózní a vzteklá, plná nedůvěry, a myslela na všechno to, co se mezi nimi stalo.

Dětská nespavost a sebeubližování

Dcera je dnes čtyřletá. Bylo to plánované dítě a od mala trpěla nespavostí. Poté co se narodil syn, se její poruchy spánku ještě prohloubily, navíc trpí sklony k sebeubližování. Syn si s ní chce hrát, avšak ona na něj křičí, někdy jej i udeří, nebo mu trhá z rukou hračky, zkrátka dětská rivalita mezi sourozenci zde činí opravdu problémy. Celkově je dcera velmi vzteklá a výbušná, často dělá scény i na veřejnosti.
Synovi je rok. Velmi brzy po narození začal mít také problém se spánkem a kolikami. Několik prvních měsíců jej matka v podstatě celý den a celou noc nosila na rukou, dceři se mohla věnovat jen velmi omezeně. K cizím lidem je syn velmi nedůvěřivý a opatrný, je hodně uplakaný, a jakmile matka zmizí z dohledu, pláče. Málokdy si hraje sám, hodně se vzteká, někdy až přestává v afektu dýchat. Spí velmi málo, zhruba 6 hodin v noci (s přerušováním), a asi tak hodinu přes den.

Pocit ublížení – v čem je chyba?

Během konzultací se s paní Lucií společně propracováváme emocemi, až docházíme k zásadním problémům, které je třeba vyřešit.

  • Pocit strachu, kdykoliv partner odchází do práce (že se už nevrátí),
  • pocit ublížení směrem k partnerovi a svému otci,
  • celková únava kvůli problémům se spánkem u obou dětí,
  • velmi malé sebevědomí ohledně výchovy dětí.

Bachovy esence řeší aktuální problémy

Pečlivě  jsem vybrala esence a paní Lucie je odsouhlasí. U dětí se budeme snažit o:

  • zlepšení spánku,
  • snížení závislosti syna na matce,
  • odstranění bázlivosti,
  • odstranění sourozenecké agresivity, vzdorovitost a záchvatů vzteku.

O měsíc později mi píše paní Lucie skvělé zprávy!
Syn téměř zcela přestal trpět svými hysterickými záchvaty pláče, nebojí se v přítomnosti neznámých lidí, je mnohem odvážnější. Také spánek se zlepšil.
Co se dcerky týče, i ta udělala velké pokroky. K bratrovi se chová méně agresivně, občas se pošťuchují, ale ona mu to nevrací. Někdy ještě neovládne výbuch vzteku, většinou však pouze v případě, že už je velmi unavená. Mnohem lépe spolupracuje, snaží se hodně komunikovat.
I paní Lucie se cítí lépe. Nepřítomnost partnera zvládá velmi dobře. Už nemá strach nebo pochybnosti, když odchází. Mnohé věci přestala považovat za přehnaně důležité, komunikace s dětmi probíhá bez nervozity a napětí z toho, že musí něco stihnout.
Konfrontovala svého otce s tím, co ji způsobuje jeho chování .
Má ještě několik dalších problémů k řešení, takže se domlouváme na další lahvičce Bachových esencí.

Bachovy esence pomohou i Vám, ale sami musíte chtít něco změnit…


Co z tohoto životního příběhu vyplývá? Paní Lucie je pro mne příklad člověka, který se snaží změnit svou situaci, zbytečně nečeká a jen nelituje sama sebe. Bojuje. A odměnou je úplně jiný člověk, nebo spíš jak říká Stefan Ball ve své knize Principles of Bach remedies, to její pravá tvář. Z úspěchů paní Lucie mám upřímnou radost, s čím mohu pomoci Vám?

úterý 8. října 2013

Jsem příšerně nervózní matka. Co s tím?

Velkou část mých klientů tvoří dlouhodobě matky s dětmi ve věku 2-6 let, kterým z jejich miláčků doslova tečou nervy. Nervozitu matky naprosto chápu, ale neujedou nám nervy leckdy jen kvůli hlouposti?

Napjaté nervy k prasknutí

Moje klientky často píší, jak miluji své dítě, ale někdy si říkají, jestli si jej měly pořizovat (někdy se dokonce přistihnou, že ho /ji opravdu nesnáší). Je spousta dalších výroků, které by mohly slabšího jedince šokovat, ale mnohé matky stejně starých dětí to jistě chápou…
Nervy napnuté k prasknutí máme někdy všichni. Důležité je, aby se tento stav nestal běžným a typickým. Jedna maminka psala: „Jen se ráno probudím, už mám sevřený žaludek, co se zase bude dít.“ Pocit úzkosti nebo nervozity, špatné dýchání, pocit tíhy na hrudi - tyto stavy nejen ztrpčují život, ale také ničí dříve vyrovnané citové a rodinné vztahy.

úterý 1. října 2013

Bachovy esence proti dětskému strachu a vztekání

5 Bachových esencí proti dětskému strachu a vztekání

Paní Jitka se na mne obrátila v červnu. Má čtyřletého syna, který s ní od narození trávil většinu času. Zřejmě i proto je dítě na mamince velmi závislé a těžko si zvyká na kolektiv jiných dětí. To se projevuje jako strach ze školky, kam proto poměrně nerad chodí.

Bázlivost dítěte se projevuje různě

Dětská bázlivost je problém. Pokud je totiž dítě nadměrně bázlivé, má strach zkoušet nové věci, což se může negativně projevit v jeho dalším vývoji. Tváří v tvář nové zkušenosti pak dítě často křičí a vzteká se, což mnozí rodiče často považují za vztek bez zjevné příčiny.

středa 21. srpna 2013

Adoptované dítě a řešení vztahů


Paní Kláru jsem poznala na jedné diskuzi, kde popisovala výchovné problémy se svou adoptovanou dcerou. Ta byla v několika měsících života od své biologické matky odebrána z důvodů týrání a v dětském domově žila do svých 4 let. Její biologická matka se vždy ukázala jednou za půl roku a holčička se z její návštěvy pak několik měsíců vzpamatovávala. Jednoho dne se ale matka neukázala a ona mohla jít do adopce…

Láska k adoptovanému dítěti

U paní Kláry mne zaujal její přístup k očividně velmi problematickému chování holčičky. Byla z ní cítit obrovská láska, paní Klára se snažila bojovat s jejím chováním s důsledností a citlivě, ale problémy, které měly kořeny v prvních letech života holčičky, nemizely.

Zapojení adoptivního dítěte do rodiny

Do nové rodiny si sebou holčička nesla i vážné zdravotní problémy. Její adoptivní maminka chtěla, aby se do rodiny nenásilně zapojila, a aby byla šťastná. Pomáhala ji překonávat traumata z prvních let života a pomalu, ale jistě, ji posunovala dopředu. Adoptivní matka je úžasný člověk, který pomáhá ostatním včetně své adoptované dcery, přestože sama žije ve velmi složitém vztahu, ani její dětství nebylo úplně ideální.

Dětská agresivita a výkyvy nálad jsou vyčerpávající

Holčička má dny, kdy je jak andílek. Pak ale přichází dny, kdy je velmi negativní. Reaguje schválnostmi, někdy je i agresivní a čeká, co se stane, jak bude její nová maminka reagovat. Ta je ve výchově důsledná, ale dceřiny záchvaty ji vyčerpávají, navíc jimi trpí i její vlastní syn. V těchto náročných dnech je atmosféra napjatá, řešení rodinných vztahů velmi složité, a matka začíná být na konci svých sil.

Bernadeta 


Bachovy esence pomohly napjaté vztahy změnit

Celou situaci jsme spolu během konzultace dopodrobna probraly. Doporučila jsem jednu lahvičku paní Kláře a Bachovy esence pro dítě.
Již za 3 dny od užívání esencí se paní Klára ozvala s dotazem, zda je možné, že Bachovy kapky fungují tak rychle, že u dcery zaznamenala pozitivní změny. Ano, u citlivých jedinců to je možné. Ale k zaznamenání prvních změn je u většiny dalších situací obvykle potřeba více času.

Do rodiny přichází vytoužený klid

Druhá reakce přichází za deset dní, kdy paní Klára píše, že nastala velká změna: dcera je v klidu, nepřichází žádné záchvaty, a proto se i ona sama cítí mnohem lépe, je daleko klidnější.
Před odjezdem na dovolenou se domlouváme na dalším objednání lahvičky Bachových esencí. Je nám jasné, že u dcerky to bude běh na delší trať, jizvy na dětské duši nelze vymazat hned.

Po dovolené mi paní Klára píše….

Jste náš strážný anděl, který přišel opravdu v pravý čas. A za to Vám budu opravdu nadosmrti vděčná, protože jste zachránila ne jenom jednoho člověka, ale nás všechny:
  • Pomohla jste mojí holčičce – s myšlením normálně zdravého dítěte. Už nemlátí hlavou do země, dveří, sedačky nebo do skříně, až je samá modřina. Přestala si trhat vlasy, neškrábe se do krve…
  • Zachránila jste mého syna – už nemá nervózní maminku, která občas nekomunikovala, pro­tože chtěla mít od všeho klid.
  • Zachránila jste mě, protože jsem se začala cítit na pokraji sil. Začala jsem přemýšlet o tom, jak mi ostatní nevěřili, a říkali, že adopce byl špatný „tah“.
Po dlouhé době konečně cítím pocit naplnění a důležitosti své osoby v naší rodině, děkuji… Klára.
Ačkoli mám spousty ohlasů klientů, paní Klára patří mezi nejúžasnější lidi, co jsem kdy potkala. Člověk se srdcem na dlani, který pomáhá komukoliv, kdo to potřebuje. Přeji jí, i celé její rodině jen štěstí a spokojenost.