Smrt je jen začátek

Tento článek jsem napsala spolu s Any, úžasnou terapeutkou, která často pomáhá lidem právě v situacích, kdy jim zemřel někdo blízký.

Smrt blízké osoby

Smrt blízkého člověka patří bezpochyby k největším krizím. Smrt někoho blízkého je pro nás vždy obrovský šok, který následuje fáze popírání skutečnosti. Nechceme věřit, že onen milovaný člověk mohl odejít navždy. Jak píše Any:

Konec. Ticho. Bezmoc. Nekonečný žal a bolest, která je tak hluboká a srdcervoucí, absolutně nepřenosná. Nelze ji pochopit ani uchopit, každý kdo říká: “Já tě chápu, soucítím s tebou“ vlastně nechápe nic. Smrt nejbližšího nelze sdílet, nelze se jí ani kousek vzdát a my cítíme absolutní beznaděj, prázdno a jen a jen tu bolest.

Strach ze smrti, deprese…

Spolu se smrtí přichází často pocity zoufalství a deprese. Any říká:

Ztrátou nejbližších v nás něco umírá a toto prázdné místo se obrazí jako hluboká a temná jáma vtahujíc nás násilím dovnitř a my sedíme na jejím samotném okraji a hledíme do černé prázdnoty uzavřeni sami v sobě. Čas kolem plyne podivným způsobem a my si jej přejeme otočit, vrátit a zastavit, alespoň na chvíli, mít tu možnost rozloučit se, naposledy obejmout, říci slova, jež nestačila zaznít.

Jak překonat traumata a šoky?

Zřejmě každý z nás zažil nějaké trauma či šok – pocity úzkosti, obavy, traumata z porodu nebo další emoční šoky, třeba jako úraz či vážná operace. Pokud byla takováto událost dostatečně silná, je pravděpodobné, že ovlivnila naše chování. Mně například nepříjemný zážitek na silnici přinutil vyhýbat se tři roky dálnicím. Až Bachovy esence mi pomohly toto trauma překonat.

Traumata z dětství způsobují problémy v dospělosti

Několikrát týdně se setkávám s lidmi, jejichž chování coby dospělých, ovlivnila nějaká událost z dětství. Často to byli rodiče, kteří jim tvrdili, že jsou neschopní, hloupí, oškliví či tlustí. Někdy je dokonce týrali fyzicky. Někteří zažili domácí násilí, a dodnes cítí, jak je tato negativní zkušenost poznamenala. Jak ukazuji ohlasy klientů, nešťastné dětství dokáže pokřivit pohled na správnou funkci partnerství. Jiní si nesou z dětství pocit, že je manžel či manželka stejně jednou podvede, tak jako to udělal jejich otec či matka.