V poslední době se objevilo spousta dětí, které bojují s úzkostí včetně mnoha jejích příznaků, jak je známe u dospělých.
Časté jsou tyto pocity při nástupu do školy nebo školy. Za posledních 14 dní jsem se setkala hned se dvěma dětmi, které měly vyloženě panické ataky.
Naše bezmocnost v takových případech je šílená.
Paní Jana mi napsala v prosinci
2015:
chtěla jsem Vás poprosit o radu ohledně dcery a jejího nástupu do školky. Začala od září chodit do školky, do předškolní třídy. Do poloviny října chodila dobře, bez problémů. Od poloviny října ráno pláče, že do školky nechce a každé ráno se i pozvrací. Když se jí ptám, proč tam najednou nechce, tak říká, že se jí po nás stýská a že chce být s námi doma (jsem s druhou dcerou na mateřské dovolené). Jinak ve školce problém v kolektivu nemá, do všeho se hned zapojí, mezi dětmi je ráda. Pláče akorát do chvíle, než do školky vejde, ve školce už je potom spokojená a když pro ni v poledne přijdu, tak je úplně v pořádku. Jinak je na nás hodně fixovaná, stále s námi spí v ložnici, nechce spát ve svém pokojíčku. Nechce spát ani jinde, ani u babičky, kde se jí jinak líbí. Do školky v přírodě také jet nechce. Jinak je šikovná, samostatná. Jana
Celou situaci jsme s paní Janou probraly podrobně. Když jsem měla dost podkladů, tak jsem jí poslala svůj návrh. Ten paní Jana odsouhlasila a lahvička jí dorazila domů poštou.
Za měsíc jsem psala paní Janě email, kde jsem se ptala, jak to nyní vypadá. Toto je odpověď:
Dobrý večer,
píšu Vám ohledně dcery a chození do školky. Chození do školky se o hodně zlepšilo. Ráno už nepláče, jen asi dvakrát se jí trošku zvednul žaludek, jinak chodí v pořádku. Jen asi jednou řekla, že se jí stýská. Většinou brečela hned ráno, i cestou do školky, většinou i v šatně ve školce. Teď už nebrečí vůbec.
Chtěla jsem Vám za kapičky moc poděkovat, myslím si, že očividně zabraly. Jana
Měla jsem velikou radost, protože si umím představit, jak se ulevilo paní Janě.
Další příběhy najdete zde: http://www.bachovyesence.cz/reference
Žádné komentáře:
Okomentovat