Představte si, že děláte práci, kterou milujete. Vyrábíte nábytek. Pracujete rukama a používáte nejlepší materiál. Svou práci milujete. Pracujete sám na sebe, nikomu se nezodpovídáte a vyděláváte si na slušné živobytí, přestože prodáváte jen okolo třiceti kusů ročně. Našli jste to, co Vás baví a jste spokojení. Váš švagr vlastní továrnu 20 mil od vás, kde vyrábí levný nábytek do obývacího pokoje pro každého. Také on má rád svou práci, miluje vyjednávání cen a je hrdý na to, že za dobrou cenu prodává slušnou kvalitu. Lidé, kteří od něj kupují, by si nikdy nemohli dovolit nábytek od vás.
Jednoho dne k vám švagr přijde na večeři a uvidí jídelní stůl, který jste udělal. Druhý den vám nabídne plat, který je dvojnásobkem vašeho ročního výdělku a místo šéfa oddělení designu u něj v továrně. Přemýšlíte o tom, nechcete to vzít, ale vždy se vám říkalo těžko ne švagrovi. Nakonec neochotně přijímáte. Je to hodně peněz. Zpočátku se do toho vrhnete po hlavě, chcete být úspěšný. V koutku hlavy máte myšlenku, že ve volném čase budete dál vyrábět svůj nábytek. Jenže v továrně se pracuje hodně hodin denně, další hodiny strávíte na cestě domů v koloně aut. Domů přicházíte, když už jsou děti v posteli a máte sotva sílu sednout si před televizi. Víkendy trávíte s rodinou a na vaše nářadí padá prach.
Do tohoto momentu jste se švagrem vycházel dobře. I nyní je milý, ale dokáže být velmi nepříjemný, pokud má pocit, že se dostatečně v práci nesnažíte. A po pravdě vy na 100% nejedete. Vaše první návrhy nejsou nic moc, když se smontují z levného materiálu, který se v továrně používá, vypadá to příšerně.
Zhruba po měsíci začínáte trpět bolestmi hlavy. Svou frustraci si vybíjíte na rodině. Velmi rychle se rozčílíte a vyletíte dřív, než si to dokážete uvědomit. Párkrát i uhodíte děti, což jste předtím nikdy neudělal. Začínáte ztrácet sebevědomí ve své roli otce i designera.
Vaše zdraví se začíná horšit. Máte několik nachlazení a chřipek po sobě. Litujete sám sebe a viníte ze své mizérie všechny v okolí. Začínáte švagra nenávidět a plánujete, jak byste se mu pomstil.
Tento příběh je vymyšlený, ale je tu vidět, jak snadné je dostat se z rovnováhy a spokojenosti v životě do nerovnováhy a života plného negativních emocí. Na začátku stačilo říci švagrovi Ne. To se nestalo a tak se postupně nabalily další a další negativní emoce. Tomu se říká „efekt sněhové koule“.
Jedna neřešená nerovnováha má tendenci vytvářet další vrstvy negativních emocí.
Často se zdá, že máme tolik problémů, že ani nevíme, kde začít s jejich řešením.
Jak můžeme zvrátit efekt „sněhové koule“? Praktici Bachovy terapie tomu říkají „loupání cibule“. Odstraňuje se jedna negativní vrstva emocí za druhou, až se dostaneme k jádru problému.
Takže náš výrobce nábytku by začal s esencemi, které mu pomohou zbavit se sebelítosti a chuti na pomstu. Pak by si zřejmě začal uvědomovat pocit viny směrem k dětem, frustraci a únavu. Nakonec bychom se dostali až k prvotní příčině a to je neschopnost říci ne, tedy stanovit si hranice. „Loupání cibule“ může být pomalý proces, pokud je vrstev negativních emocí hodně. Ale používání Bachových esencí je cesta, jak poznat sám sebe. Pokud vás něco trápí, bojujete s negativními emocemi a stavy, řešte situaci včas. Můžete použít i Bachovu terapii. Napište mi a společně to vyřešíme.
(text byl volně přeložen z knihy Principles of Bach remedies s laskavým svolením autora Stephena Balla)
Žádné komentáře:
Okomentovat